Je Tišnov zdravé a odolné město?

Od mládí mně zajímá životní prostředí, ve spolku TIS nebo Za sebevědomé Tišnovsko i ve Straně Zelených. Pozoruji změny ve svém okolí, jestli vedly ke zlepšení stavu města, zdraví lidí a přírody. Bohužel jsem se nedočkala změny v průjezdu těžké dopravy středem města, i když k němu si radní MOSTu a ODS sami udělali petici. Jakoby neměli páky na to něco s tím udělat z titulu svých funkcí. Při projednávání žádosti firmy ROSA, provozující kamenolom, o rozšíření a prohloubení těžby, však nesouhlasný názor Města Tišnova tak nějak chyběl... Jen ty eko spolky furt s něčím nesouhlasí, taky se jim nelíbí záměr oblíbeného developera pana Němce na další výstavbu Pod Květnicí, vždyť je to tak prospěšné, lidi chtějí bydlet a máme na to studii! 

Kde jsou ale projekty, zvyšující odolnosti vůči probíhající klimatické změně, která sebou nese nedostatek vody nebo povodně a větrné katastrofy? Jsou taky někde v šupleti, jako Studie odtokových poměrů? Zdá se mi, že ochrana zdraví a přírody se za poslední léta zhoršila. V návaznosti na článek Pavla Karase v Otevřených novinách z července 2026 (Světlo pro vlaštovky: Vyhazujeme peníze doslova do vzduchu?) musím říct, že při výměně veřejného osvětlení na sídlišti Klucanina, kde žiju, došlo k navýšení intenzity světla tak, že já ani mnozí sousedé nemáme nyní v noci dostatečnou tmu, což nám škodí. Nové lampy v ulici Hornická jsou snad dobré pro auta, ale ne pro nás bydlící, svítí nadměrně, bez úpravy intenzity světla v čase, kdy lidé spí a velká část záření jde do oken bytů, hlavně ve vnitrobloku Hornická 1525-1530 od Jamborovy ulice. Nebo nová světla na hřišti Jamborova (celkem 9 ks nových lamp) svítí celou noc, i když díky stížnostem je intenzita lehce snížena. O dopadech na biodiverzitu se ani nerozepisuji. Je dodržena nová norma „Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení“ ? Nehodnotím zabarvení světla ani hospodárné využívání energie podle zákona o hospodaření energií, to asi nyní město neřeší. 

V r. 2021 především z podnětu Ing. Hany Ondruškové, tehdejší předsedkyně Komise životního prostředí Rady města Tišnova (nečekaně odvolané) byla vypracována Místní strategie adaptace na změnu klimatu města Tišnov. Ta má mezi prioritami Udržitelné hospodaření s vodou a navržená opatření. Při jejich procházení zjišťuji, že z těch základních, z oblasti modro-zelené infrastruktury, nebyla téměř žádná splněna. Jedno nové nakládání s dešťovou vodou vzniklo při revitalizaci náměstí Míru, má mít ze zpevněných ploch a střech svedenou vodu pomocí nové kanalizace do akumulační a retenční nádrže pro závlahu 48 stromů. Je ale nyní náměstí pro lidi zdravější? 

Druhou prioritou strategie je právě Zdravé městské prostředí. Opatření: posílení zeleně na úkor zpevněných ploch, omezení výparu z travních ploch, začlenění vodních prvků, pítek - no pár jich přibylo. Ale s těmi plochami to nějak nevychází, i na náměstí je dláždění zřejmě více než dřív, chybí keřová a květinová zeleň, ulice Kostelní působí teď spíš jako tunel. Strategie píše o podpoře cirkulární ekonomiky, kompostování, bezobalového prodeje - to dělají místní spolky. Starosta Jiří Dospíšil podpořil iniciativu Zalijme.cz, ale v čem ta podpora spočívá? Jsou díky této podpoře tišnovské stromy zalévané, aby přežily? Nevíme.

Třetí priorita Zdravá a resilientní krajina s cílem celkového zlepšení stavu krajiny, zvýšení ekologické stability krajiny -  zde si s úspěchem dovolím pochybovat, jestli v této oblasti město vůbec něco podniklo, neboť při procházení lesy města nebo při pohledu na zemědělské hospodaření na pozemcích města vidím setrvalý stav. Také je stále nedokončený biokoridor, vize Jana Laciny,  zakreslená v územním plánu, není a asi nebude? 

Asi nejsmutnější jsem při procházení čtvrté priority Klimatická odpovědnost, kde má město poměrně velké možnosti. Bylo sice zatepleno i pár městských budov, ovšem většinou bez řízeného větrání nebo zelených střech a fasád, bez stínících prvků nebo pasivního chlazení. Je mi líto žáků a učitelů v nevětraných a přehřátých třídách. Zateplení dalších domů si hradili vlastníci bez pomoci města. O tom, že by město mělo nějakou obecní energetiku, vyrábělo vlastní energii, sdílelo ji a snižovalo tím náklady občanům, jako to dělají jinde, nevím. Naopak všechny součásti dřívějšího systému výroby tepla byly prodány soukromé firmě. Ale máme dobrý energetický management, říká místostarosta za MOST Martin Sebera. 

Poslední prioritou jsou Spokojení obyvatelé města, s cílem zvýšení povědomí veřejnosti o klimatické změně, podpora ochrany a péče o citlivé skupiny. Zde to také není slavné, Zdravotní plán nebo nějaký nový varovný a informační systém nejsou zpracovány. Ještě, že nám v Tišnovských novinách paní Kristýna Zacpalová z Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů města dovede pěkně vypsat rady z brožury „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí“ , kterou vydali jihomoravské záchranné složky. A tak se my senioři, kromě poslechnutí rad od chytrých blondýnek, jako obvykle musíme postarat sami o sebe. Za nákupem se doplahočit k nějakému tomu marketu, v dolní části města, jejichž výstavba byla městem podporována, tudíž místní maloobchod prakticky zaniká. K tomu je důležitá dobrá fyzická kondice. Sportem ku zdraví! Atletický klub prý nyní bude mít i běhy pro seniory, lákal mne předseda klubu M. Sebera. Komu to nestačí, může využívat Lezeckou stěnu, sice jen v létě. Tu město ze svých prostředků za cca 6,5 milionu nám všem vybudovalo v letním kině.

Tak sportu zdar a při přívalovém dešti na lezeckou stěnu, tam voda nedosáhne!

Zdeňka Dohnálková, Zelení Tišnov