Demografie nejsou jen čísla, ale budoucnost Tišnova

Na červnovém jednání zastupitelstva jsme diskutovali o demografickém vývoji na Tišnovsku. Nejde přitom jen o počty narozených dětí nebo kapacity škol, demografická studie je jedním z nejdůležitějších podkladů pro strategické řízení města.

Podívejme se na jednoduchá čísla. V roce 2017 se v Tišnově narodilo 156 dětí, od té doby počty neustále klesají. V roce 2025 se narodilo už jen 71 dětí a dá se očekávat, že ani v roce 2026 se tento trend nezmění. Tak výraznou změnu nelze při plánování budoucnosti města přehlížet. 

Smyslem demografických studií není jen popsat současný stav, ale jejich skutečná hodnota spočívá v tom, že pomáhají předvídat budoucí vývoj. Nestačí sbírat data. Je potřeba z nich vytvářet realistické predikce a podle nich včas přijímat rozhodnutí. Nečekat, až budou školky nebo školy poloprázdné, mělo by se reagovat s dostatečným předstihem.

Právě proto by demografické prognózy měly být jedním ze základních podkladů pro všechna strategická rozhodnutí města. Pokud víme, že bude ubývat dětí, musíme se ptát, zda plánované investice do nových školských zařízení stále odpovídají budoucím potřebám. Pokud zároveň víme, že populace stárne, měli bychom už dnes připravovat dostatek bezbariérových bytů, rozvíjet terénní sociální služby, posilovat kapacity zdravotní péče a vytvářet veřejný prostor přívětivý pro seniory.

Stejně důležité je přemýšlet o tom, jak nepříznivý demografický vývoj ovlivnit. Město nemůže rozhodnout o tom, kolik se narodí dětí. Může však vytvářet podmínky, aby mladí lidé v Tišnově chtěli zůstat nebo se sem stěhovali. To znamená především dostupné bydlení, kvalitní školy a školky, bezpečné prostředí pro děti, pestrou nabídku sportovních a kulturních aktivit i dostatek pracovních příležitostí. Bytová politika proto nemůže být jen o tom, kolik bytů se postaví. Město musí vědět pro koho je staví a jakou skupinu obyvatel chce dlouhodobě podporovat.

Jako opoziční zastupitelka mám pocit, že právě tento strategický pohled v Tišnově zatím chybí. Často řešíme jednotlivé projekty, ale méně už diskutujeme o tom, jak do sebe zapadají a jak ovlivní podobu města v dalších desetiletích. Přitom právě propojení demografie, školství, bydlení, sociálních služeb a územního rozvoje rozhodne o tom, zda bude Tišnov městem, které pouze reaguje na změny, nebo městem, které je umí předvídat.

Tišnov má velký potenciál. Aby ho však dokázal naplno využít, potřebuje dlouhodobou koncepci založenou na datech, pravidelně aktualizovaných demografických prognózách a v neposlední řadě také vedení, které má odvahu přijímat rozhodnutí s výhledem na příštích deset či dvacet let. Právě o takový způsob řízení města budu jako zastupitelka Otevřeného Tišnova usilovat.

Alena Svobodová Kovaříková, Otevřený Tišnov