Oprava nádraží se odsouvá o další roky. Vedení města opět zaspalo

Modernizace tišnovského nádraží měla podle původního harmonogramu začít už v září 2025 a skončit v prosinci 2026. Dnes Správa železnic počítá se zahájením až kolem roku 2030 nebo 2031. Jedna z nejdůležitějších investic pro Tišnov se tak odsunula o pět až šest let. Co proti tomu udělalo vedení města? Podle jeho vlastní odpovědi prakticky nic.

Tišnovské nádraží přitom patří k nejdůležitějším dopravním uzlům v regionu. Každý den jím procházejí tisíce lidí, kteří míří do práce, školy nebo přestupují mezi vlaky a autobusy. Jeho současný stav tomu vůbec neodpovídá. Nástupiště nejsou bezbariérová, přístup k vlakům je nekomfortní a celý prostor působí zastarale a zanedbaně. Symbolické je, že z nádražní budovy zmizel dokonce i nápis TIŠNOV.

Z roku 2025 je najednou rok 2031

Ještě v prosinci 2023 uváděla Správa železnic zahájení stavby v září 2025 a dokončení v prosinci 2026. V dubnu 2024 už byl starosta informován o možném posunu na rok 2027. V březnu 2026 se počítalo s dokončením v roce 2029. Ani to nevydrželo, podle informací zveřejněných v květnu se modernizace posunula přibližně až na roky 2030–2031. A to přesto, že projekt mezitím získal stavební povolení. U tak významné investice bychom očekávali, že vedení města začne jednat, požadovat vysvětlení a hledat politickou podporu pro její urychlení. Nic takového se však nestalo.

Jinde se modernizuje, Tišnov čeká

Zatímco Tišnov stále čeká, na stejné železniční trase sev posledních letech investovaly miliardy korun do rekonstrukcí stanic, zastávek i celých traťových úseků. V letech 2017 až 2018 prošla rekonstrukcí výpravní budova v Kuřimi, včetně modernizace haly, pokladen a zázemí pro cestující.

Kompletní proměnou následně prošlo nádraží Brno-Královo Pole. Vznikla zde nová výpravní budova, moderní nástupiště, rozšířený podchod i výtah. Rekonstrukce za více než tři miliardy korun zahrnovala také navazující traťové úsekya zastávky směrem do Kuřimi.

Investovalo se i na druhé straně od Tišnova. Zrekonstruována byla výpravní budova v Křižanově, modernizací prošel Vlkov u Tišnova i celý jedenáctikilometrový úsek do Křižanova včetně několika zastávek. Investovalo se rovněž ve Žďáru nad Sázavou a práce pokračují na dalších úsecích havlíčkobrodské trati.

Odpověď radnice? Neudělali jsme nic

Proto jsme se vedení města oficiálně zeptali, co pro zachování původního termínu nebo alespoň urychlení stavby udělalo. Odpověď je překvapivě jednoznačná. Město nepožadovalo zachování původního termínu ani urychlení stavby. Nevzneslo připomínky k odkladu, nevyjádřilo s ním formální nesouhlas, nežádalo o změnu harmonogramu a neobrátilo se v této věci ani na Správu železnic či Ministerstvo dopravy. Jinými slovy, když se dlouho očekávaná modernizace znovu odsunula o několik let, vedení města nepodniklo žádný konkrétní krok, kterým by se pokusilo rozhodnutí změnit.

Kraj se ozval. Tišnov nikoliv

Abychom byli spravedliví, zástupci města se účastnili technických jednání o projektu v letech 2022 a 2023. Místostarosta Karel Souček také v březnu 2026 jednals náměstkem hejtmana Jiřím Crhou. Jenže právě následný postup Jihomoravského kraje ukazuje rozdíl mezi aktivním přístupem a pouhým přihlížením. Kraj oficiálně vyjádřil nesouhlas s odkladem modernizace úseku Kuřim–Tišnovi samotné stanice a požádal Ministerstvo dopravy a Správu železnic o zachování plánované realizace. Kraj se tedy ozval. Vedení Tišnova nikoliv. Starosta ani místostarostové podle poskytnutých informací osobně nejednali s ministrem dopravy, vedením Správy železnic, představiteli vlády, poslanci nebo senátory za účelem urychlení stavby. Město neposlalo vlastní protest ani nepožádalo o přehodnocení harmonogramu.

Město není investorem. Má ale hájit své občany

Město samozřejmě nemůže Správě železnic nařídit, kdy má začít stavět. Nemůže samo zajistit státní financování. To ale neznamená, že má jen čekat. Úlohou vedení města je hájit zájmy jeho obyvatel, jednat, naléhat, požadovat vysvětlení, hledat podporu kraje, poslanců a senátorů a veřejně upozorňovat na důsledky dalšího odkladu. Úspěch by nebyl zaručen. Občané by ale alespoň věděli, že jejich město udělalo všechno, co bylo v jeho možnostech.

Bohužel nejde o první podobný případ. Stejnou pasivitu jsme viděli už při rušení lékařské pohotovosti. Vedení města začalo problém řešit až ve chvíli, kdy občanům vysvětlovalo, že bylo postaveno před hotovou věc. Teď se stejný přístup opakujeu nádraží. Odpovědnost se přenese na Správu železnic, ministerstvo nebo nedostatek peněz. Jenže úkolem radnice není čekat na rozhodnutí jiných. Jejím úkolem je za Tišnov bojovat všude tam, kde může výsledek ovlivnit.

Tišnov potřebuje radnici, která se za své občany dokáže postavit. Vedení města, které nebude jen čekat, jak za něj rozhodnou jiní, ale bude samo aktivně hledat řešení, otevírat dveře a prosazovat zájmy Tišnova všude tam, kde je to potřeba. Ať už jde o nádraží, zdravotnictví, dopravu nebo další důležité investice, město potřebuje silné vedení, které bude mít jasné priority a dokáže za ně bojovat. Nestačí občanům zpětně vysvětlovat, proč něco nešlo nebo proč o něčem rozhodl někdo jiný. Od vedení města očekáváme, že bude problémy řešit včas, využije všechny možnosti, které má, a udělá maximum pro to, aby Tišnov při důležitých rozhodnutích nezůstával stranou. Ne vždy se podaří všechno prosadit. Ale vždy musí být vidět, že se o to vedení města skutečně pokusilo.

Už na začátku října budete mít ve volbách příležitost o změně vedení města rozhodnout. Tišnov má totiž na víc. A platí to i pro jeho politickou reprezentaci.

Jan Schneider, Otevřený Tišnov