Půl století her skončilo jedním krokem

Zpráva o odstranění dětského hřiště na Trnci vyvolala mezi obyvateli pochybnosti a rozčarování. Houpačky, které zde sloužily přes půl století dětem, nebyly pouhým herním prvkem, ale staly se přirozenou součástí veřejného prostoru, místem setkávání a vzpomínek několika generací.

Město odůvodnilo demontáž nevyhovujícím technickým stavem a zamítavou bezpečnostní zprávou. Bezpečnost dětí zůstává zásadní hodnotou a nelze ji zpochybňovat, zároveň je však nutné připomenout, že tento problém nevznikl náhle. Hřiště na první pohled dlouhodobě nevyhovovalo současným standardům, přesto nedošlo ze strany radních k žádnému koncepčnímu řešení. Rozhodnutí bylo přijato náhle a bez respektu k místním obyvatelům, kteří mají k lokalitě silný vztah. Zastupitelé Otevřeného Tišnova si vyžádali zmiňovanou bezpečnostní zprávu i předchozí posudky, ty nám však zatím poskytnuty nebyly. Nabízí se proto otázka, zda byly předešlé zprávy skutečně vyhovující, a pokud ano, co se na hřišti během posledního roku zásadně změnilo? Žádných výrazných změn jsem si osobně nevšimla, snad byl jen více oprýskaný lak.

Ačkoliv po vlně kritiky proběhlo na začátku února setkání a diskuse o dalším využití prostoru na Trnci, nelze se ubránit dojmu, že tato debata proběhla spíše formálně. Z mého pohledu takový postup není správný, nejprve měla proběhnout veřejná rozprava a teprve poté nevratné kroky. Podivuhodné mi na celém procesu také připadá, že obnova herních prvků v původním rozsahu by představovala významnou investici, která se však v plánovaném rozpočtu města neobjevuje.

Veřejný prostor není jen soubor norem, posudků a razítek, ale místem prožitků a vztahů lidí, kteří v něm tráví čas. A právě tuto rovinu vedení Tišnova bohužel opominulo a jako vždy zvolilo nejjednodušší variantu, aniž by domyslelo následky.

Alena Svobodová Kovaříková, zastupitelka za Otevřený Tišnov